Koncert s překvapením
Matyáš NOVÁK -klavír

pátek 7. 7. 2017 od 19:00
BLUDOV, zámek

Koncert se koná za laskavé podpory rodiny Mornstein-Zierotin.

Vstupné
standardní: 150,-Kč
pro členy Klubu přátel Klasika Viva: 100,-Kč 

Program:
Romantický klavír - výběr z děl autorů období romantismu (Brahms, Dvořák, Smetana, Chopin, Liszt)

Matyáš Novák (nar. 20. 6. 1998 v Hradci Králové) začal hrát na klavír v pěti letech. Na jeho uměleckém rozvoji se podíleli M. Vlčková, J. Turková, M. Langer a I. Kahánek. V současné době je studentem Konzervatoře Pardubice ve třídě Jitky Fowler Fraňkové. Od září 2013 je rovněž studentem klavírní akademie Incontri col Maestro v italské Imole ve třídě prof. Vovky Ashkenazyho a zároveň ve třídě prof. Borise Petrushanského.
Jako sólista vystoupil s Filharmonií Brno, Komorní filharmonií Pardubice, komorním orchestrem Quattro, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a s Filharmonií Hradec Králové. Matyáš koncertuje doma i v zahraničí (Německo, Rakousko, Polsko, Lucembursko, Španělsko, Itálie, Čína). Účastní se domácích i zahraničních hudebních festivalů: Hudba Znojmo, Jihočeský festival Concertina Praga, Za poklady Broumovska, II Festival internacional de música de Sóller a mistrovských kurzů: V. Ashkenazy, J. Dvarionas, G. Gruzman, X. Hranická, I. Kahánek, M. Kasík, I. Klánský, A. Kouyoumdian, D. Kuyken, M. Langer, M. Rezek.
Je vyhledávaným komorním hráčem a korepetitorem, velkým znalcem a milovníkem železniční dopravy, členem Českého svazu chovatelů, ve volném čase rád peče.
Od šesti let hrál na housle. I v tomto oboru dosáhl řady úspěchů, např. 2. cena na Kocianově houslové soutěži (2010). Matyáš je držitelem cen Zlatý oříšek 2012 a Talent královéhradecké kultury 2013. Na skladatelské soutěži Artistes en herbe v Lucembursku získal cenu prezidentky a zakladatelky soutěže.

Matyáš je vítězem řady národních i mezinárodních soutěží:
Bradshaw & Buono International Piano Competition (New York, USA 2017) 
3th Aci Bertoncelj International Piano Competetion (Velenje, Slovinsko 2016) 
21st Evangelia Tjarri International Piano Competition (Larnaka, Kypr, 2016) - Grand Prix
13. ročník mezinárodní interpretační soutěže Pro Bohemia (Ostrava 2015)
Mezinárodní rozhlasová soutěž mladých hudebníků Concertino Praga (Praha 2015; kategorie Duo s houslistkou L.Parosovou) + cena Heleny Karáskové
XXI International Piano Competition Rotary Club Ramon Llull (Palma de Mallorca, Španělsko 2014)
XX International Piano Competition Ibiza (Španělsko 2013)

... a laureátem řady dalších: Přehlídka mladých talentů 2011 (Filharmonie Brno) - 2. cena, Mezinárodní rozhlasová soutěž mladých hudebníků Concertino Praga (Praha 2012) - 2. cena a titul laureáta (jako člen tria), Mezinárodní klavírní soutěž Petera Toperczera (Košice 2013, Slovenská republika) - 3. cena, 31. mezinárodní smetanovská klavírní soutěž (Plzeň 2014) - 2.cena, Mezinárodní klavírní akademie a soutěž PIANALE (Fulda, Německo 2014) - Junior stipendium.


Zámek Bludov je situován přibližně ve středu obce. Jedná se o pozdně renesanční trojkřídlou budovu ve tvaru písmene U, počátkem 18. století barokizovanou. Čelní fronta je na obou koncích ukončena nárožními věžičkami a do nádvoří obrácena arkádou. Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Na zámek navazují částečně dochované objekty bývalého Dolního dvora (kočárovna, konírna, správní dům, sýpka - bývalá ovčírna atd.).
Předchůdcem dnešního zámku byla tvrz postavená při Dolním dvoře. Podle tradice na místě původních čtyř selských usedlostí, které vrchnost vykoupila za 1.800 moravských tolarů. První zmínka o této tvrzi je v trhové smlouvě, kterou Bedřich st.ze Žerotína prodal Bludov Janovi st. Odkolkovi z Oujezdce. Většina autorů klade založení tvrze do 70 let 16. století, kdy byl vlastníkem Bludova Jan z Boskovic, jemuž ho spravoval Petr ml. Horecký z Horky. K pozdně renesanční přestavbě tvrze na zámek došlo až za nového majitele Bludova hraběte Kryštofa Pavla z Lichtenštejna - Kastelkornu, který získal bludovské panství v rámci konfiskací po Bílé Hoře. Přestavba nejspíše spočívala v rozšíření původní jednotraktové tvrze (jižní křídlo) v dvoutraktový zámek (jižní a západní křídlo). Ještě za Lichtenštejnů došlo pak k raně barokní přestavbě, která spočívala v dostavbě severního křídla, barokní úpravě a provedení štukové výzdoby stropů v reprezentačních prostorech jižního křídla. Soudí se, že autor těchto štukatur měl blízko k italským štukatérům působícím ve službách olomouckých biskupů.
Roku 1710 prodal hrabě František Antonín z Lichtenštejna - Kastelkornu bludovské panství se zámkem c.k. komorníku a zemskému soudci říšskému hraběti Janu Jáchymovi ze Žerotína (1667 - 1716). Bludovský zámek sloužil, v tomto období, pouze k příležitostnému pobytu vrchnosti, která měla své hlavní sídlo na zámku ve Velkých Losinách. Po smrti Jana Jáchyma roku 1716 se stal Bludov majetkem jeho syna Jana Ludvíka hraběte ze Žerotína (1691 - 1761).Po smrti své matky Luisy Vilemíny, roz. svobodné paní z Lilgenau spojil žerotínský znak se složitým znakem lilgenauským a ke svým titulům přijal i titul svobodného pána z Lilgenau. Z doby, kdy byl Bludov v majetku Jana Ludvíka pochází první vyobrazení bludovského zámku. Jedná se o akvarel od Kryštofa Glaubitzena přiložený k popisu panství z roku 1740. Podle tohoto akvarelu vypadalo čelní západní křídlo zámku poněkud jinak než dnes, uprostřed střechy čněla polygonální věž s hodinami, vjezd do dvora byl umístěn o něco více nalevo a průčelí ukončovaly na obou stranách nárožní rondely. Korouhvička na střední věži byla ozdobena monogramem Jana Ludvíka ze Žerotína a letopočtem 1728. Později byla přenesena na severozápadní nárožní věž. Nádvoří zámku bylo bezprostředně propojeno s nádvořím hospodářského dvora. Na místě dnešního parku byl ovocný sad a před zámkem nízká stříhaná zahrada.
Roku 1761 zdědil při dělení majetku Bludov, Třemešek a Chromeč Josef Karel hrabě ze Žerotína (1728 - 1814), kterému se stal bludovský zámek hlavním sídlem. Za něj došlo k pozdně barokní přestavbě zámku. Byla odstraněna hodinová věž a nahradily ji na obou rozích dvouposchoďové věžičky, které vznikly zvednutím rondelů o jedno patro. Došlo také k přemístění hlavního vjezdu. Změn doznalo i okolí zámku, kde vznikla okrasná barokní zahrada. Roku 1802 byl nucen starší bratr Josefa Karla za Žerotína, Ludvík Antonín, prodat Lichtenštejnům poslední velké žerotínské panství Velké Losiny a opustit tamní reprezentativní zámek. Od té doby se stal hlavním sídlem rodu zámek v Bludově. Sem byla též přenesena knihovna, obrazárna, sbírka zbraní , archiv a část vnitřního zařízení. Potřeba místností pro uložení rozsáhlé knihovny a archivu byla příčinou roku 1803 provedené dostavby jižního křídla.
Roku 1818 získal panství syn Josefa Karla, František Josef ze Žerotína (1772 - 1845), významný moravský hospodářský činitel a předseda Hospodářské společnosti moravské a slezské, který významně obohatil žerotínskou knihovnu. František Josef se zasloužil o výstavbu žerotínské hrobky u bludovského kostela a o přenesení ostatků Karla st. ze Žerotína a dalších jeho příbuzných do ní. Jeho dcera Matylda Josefa, provdaná Dubská z Třebomyslic, je známá jako zakladatelka dětské nemocnice v Brně. Nejstarší syn František Josef Gustav (1807 - 1828) byl omylem při střeleckých závodech zastřelen a tak se panství roku 1845 ujal jeho mladší bratr Zdeněk Otta hrabě ze Žerotína (1812 - 1887), jenž byl v Bludově velmi oblíben a stal se také prvním bludovským starostou po roce 1848. Za něho byla provedena poslední výraznější změna zámku, spočívající v přeměně části půdních prostor jižního křídla na novogotickou síň, někdy nesprávně považovanou za kapli. Jeho syn Karel Emanuel (1850 - 1934) byl posledním moravským Žerotínem po meči, jemuž Bludov náležel. V letech 1884 - 1900 byl poslancem moravského sněmu, v letech 1885 - 1897 byl říšským poslancem a v letech 1900 - 1906 moravským místodržícím. Místodržitelského úřadu se vzdal s odůvodněním, že nemohl dosáhnout dohody mezi Němci a Čechy na Moravě. Věnoval se poté správě svých statků a provedl také uspořádání žerotínské knihovny a archivu. Starší bratr Karla Emanuela Přemyslav přestoupil k protestantství a jeho potomci se naturalizovali v Uhrách a později v Německu. Za Karla Emanuela byla provedena, po požáru, historizující přestavba hospodářského dvora u zámku ( roku 1898 ). Karel Emanuel zemřel roku 1934 a panství i se zámkem zdědily jeho dcery Helena a Gabriela. Jelikož se majitelky za války přihlásily k německé národnosti byl zámek roku 1945 konfiskován. Přes požadavky k přeměně zámku na žerotínské muzeum byl roku 1949 přidělen obci Bludov. Velká část vnitřního zařízení, žerotínská knihovna, obrazárna a sbírka zbraní, byla převezena na zámek Velké Losiny.
Na přelomu 70. a 80. let byla, v zájmu záchrany objektu, provedena celková rekonstrukce zámku, která však někdy bohužel nebrala ohled na zachování některých hodnotných architektonických prvků . 

zdroj: obec Bludov