13.7. Bludov
Bára Basiková (zpěv) & Luboš Přibyl (klavír)

13. 7. 2018 - Bludov, Zámek, 19:00

Vystoupí: 

Bára Basiková (zpěv) & Luboš Přibyl (klavír)


Program: 

Výběr z muzikálových melodií v komorním provedení

Vstupné: běžné 500,- Kč - koncert

Vstupné: V.I.P. 1000,- Kč - koncert + zámecká recepce s umělkyní a zámeckou paní

přímý prodej: roman@agenturajd.cz 

Zámek Bludov

Bára Basiková začala v 80. letech zpívat se skupinou Martina Němce Precedens, se kterou vydala i svou první desku Doba ledová. Z té doby pochází hity jako např. "Dívčí válka", "Už se za zlým jejím stínem" nebo "Doba ledová". V tomtéž roce vychází i dvojalbum skupiny Stromboli Michala Pavlíčka, na kterém se Basiková sešla ještě např. s Vildou Čokem. Spolupráce Basikové a Pavlíčka přinesla např. hit "Villa Ada". Basiková se objevila i na dalším albu Shutdown z roku 1989, které byla natočeno v angličtině. Roku 1988 vychází druhé elpíčko Precedensu s názvem Věž z písku. To ale na rozdíl od debutu Doba ledová nebylo postaveno jen na Basikové, stejně jako i třetí deska Pompeje.

V roce 1991 vychází první sólové album pod prostým názvem Bára Basiková, na kterém se sešlo mnoho muzikantů, např. David Koller, Lešek Semelka nebo Michal Pavlíček, kteří přispěli i autorsky. Deska přinesla hit "Souměrná". V tomtéž roce se fanoušci Precedensu dočkali vydání archivních nahrávek této skupiny z 80. let, na nichž se s Basikovou podílel Jan Sahara Hedl, spoluzakladatel Precedensu.

Na počátku 90. let byla založena skupina Basic Beat, kterou vedl Martin Němec z Precedensu. Ta Basikovou doprovodila i na následujícím albu Viktorie královská, minidesce 60tá a koncertu Bára Best Basic Beat Live, který plodnou spolupráci zakončil. Z tohoto období pochází úspěšný singl "Soumrak Bohů" nebo předělávky typu "Bossa Nova" či "Pane, vy jste vdova".

V roce 1996 přichystala Basiková pro posluchače překvapení v podobě temného a syrově rockového alba Lhát se musí, k němuž si napsala i většinu textů. Ale úspěchu předchozích alb nedosáhlo.

Po dvou letech přišel na trh projekt Gregoriana s latinskými texty a v rádiích zabodovala především píseň "Veni Domine". O rok později Basiková přichystala pokračování s názvem Nová Gregoriana, kde vsadila už i na české texty, kterými přispěl např. Lou Fanánek Hagen.

Od roku 1994 se Basiková počínaje Jesus Christ Superstar začala věnovat muzikálům a účinkovala mj. ještě v Rusalce, Kleopatře nebo Johance z Arku.

K Precedensu a písničkám Martina Němce se znovu vrátila až v roce 2005 a přichystali společně album Aurora. V roce 2012 oslavila skupina 30 let vydáním výběrového alba Precedens - 30 let. Uskutečnily se také exkluzivní koncerty v Brně, Karlových Varech a Praze (v Paláci Akropolis, záznam natáčela Česká televize).

6. září 2013 vydala po 12 letech nové sólové album nazvané Belleville.

Koncert připomínající 30 let skupiny Stromboli doprovodil koncert v pražské O2 Areně 4. 12. 2014.

Další sólové album s názvem Slzy vychází 20. dubna 2018.

Na místě dnešního zámku Bludov se nacházela tvrz, která byla postavena snad někdy v sedmdesátých letech 16. století. Jejím majitelem byl Jan z Boskovic. Po bitvě na Bílé hoře bylo bludovské panství zkonfiskováno a předáno Kryštofu Pavlovi z Lichtenštejna, který tuto pevnost přebudoval na pozdně renezanční zámek, který byl později barokně upraven. V roce 1710 byl zámek prodán Žerotínům, kteří jej vlastní dodnes. Hlavní žerotínskou rezidencí se zámek stal roku 1802, kdy Karel Ludvík ze Žerotína prodal zámek ve Velkých Losinách kvůli svým finančním problémům. Žerotínská knihovna, obrazárna, archivy a sbírka zbraní byla do Bludova přestěhována taktéž. Tyto artefakty byly po druhé světové válce zkonfiskovány státem a znovu umístěny do velkolosinských depozitářů, v rámci restitucí je ale Žerotínové získali zpět, ovšem část z nich se ve Velkých Losinách stále nachází, jsou tam zapůjčeny. Důvodem poválečné konfiskace byla údajná kolaborace Heleny Žerotínové s nacisty, ale v roce 1950 komise uznala, že její spolupráce byla vynucená.

Během komunistické diktatury byl zámek pod správou obce Bludov, která jej využívala jako sídlo obecního úřadu, pošty a veřejné knihovny. Některé místnosti byly upraveny, aby více vyhovovaly svým novým účelům, bohužel rekonstrukce často nerespektovaly historický charakter zámku.

Během 90. let 20. století byl zámek vrácen větvi Žerotínů,[6] Mornstein-Zierotinům, jmenovitě Karlu Mornstein-Zierotinovi.

Veřejná knihovna stejně jako obecní úřad byly přestěhovány do budov základní školy. Pošta své nové místo nalezla v budově obchodního střediska.