15.7. Krnov

Ensemble Frizzante & Vanda Hybnerová - Poezie ve vokální hudbě

Program
Anglické renesanční madrigaly:
John Wilbye: Flora gave me fairest flowers
John Dowland: Come again
Thomas Vautor: Mother I will have a husband
John Wilbye: Adieu sweet Amaryllis
Orlando Gibbons: Silver swan
John Dowland: Fine knacks for ladies
Thomas Morley: Fyer Fyer
Duchovní hudba:
J. S. Bach: In meines Herzens Grunde
Ola Gjeilo: Ubi caritas
Joseph Rheinberger: Hymne
Ondřej Kyas: Ecce panis
Jan Dřízal: De monstris marinis - De luligine
Francouzské melodie a šansony:
Paul Hindemith: Six chansons - šest písní na básně Reinera Marii Rilka - výběr
Jacques Brel: Heureux
Joseph Kosma: Fable - píseň na slova Jacquese Préverta
Joseph Kosma: En sortant de l'école - píseň na slova Jacquese Préverta
Joseph Kosma: La chanson des enfants en hiver - píseň na slova Jacquese Préverta

Program koncertu s názvem Poezie ve vokální hudbě je rozdělen na tři třetiny. V první třetině uvedeme hravé anglické renesanční madrigaly věhlasných autorů, jako John Dowland, John Wilbye či Thomas Morley, i méně známých skladatelů a básníků zastoupených Orlandem Gibbonsem a Thomasem Vautorem. Jedná se o pětihlasé lyrické, většinou polyfonní skladby, nejčastěji na téma milostného vzplanutí, lásky, ale i odloučení či smrti. Jejich harmonie je průhledná a čirá, přesto ne na první poslech čitelná a zřejmá. Je plná průtahů a disonancí s nimi souvisejících, souboje durového a mollového charakteru a trefně doplňuje a rozšiřuje texty, jejichž autory jsou sami skladatelé.
Ve druhé, meditativní třetině koncertu představíme duchovní poezii ve skladbách všech staletí. Nejprve zazní tradiční protestanský chorál J.S. Bacha. Poté si budete moci vychutnat skladbu Ubi caritas et amor od mladého norského skladatele Oly Gjeila, která nádherně rozvíjí starý gotický chorál do pětihlasého sboru. Skladby lichtenštejnského skladatele Josepha Rheinbergera jsou jedním z vrcholů duchovní vokální hudby 19. století, dnes uvedeme jeho pětihlasou oslavnou skladbu Hymne. Na konci této třetiny pak zazní dvě skladby talentovaných mladých českých autorů Ondřeje Kyase (moteto Ecce panis zkomponoval přímo pro soubor Ensemble Frizzante) a Jana Ryanta Dřízala (oceněn cenou OSA pro nejtalentovanějšího mladého skladatele).
Ve třetí části plynule navážeme dalšími skladbami moderních francouzských autorů. V této francouzské třetině se přesuneme do nedávno minulého dvacátého století, prostřednictvím tří autorů, Paula Hindemitha, Jacquesa Brela a Josepha Kosmy. Nejprve zazní výběr z cyklu Six Chansons od Paula Hindemitha. Hindemith cyklus zkomponoval na francouzské texty básní Rainera Marii Rilka. Skladby nejsou obsáhlé z hlediska časové náročnosti, vždyť všech šest trvá sotva sedm minut, ale jsou poměrně obtížné z hlediska obsahu textu a doplnění složitou harmonií, homogenní fakturou, těžko uchopitelnými modulacemi a přechody, množstvím nedoškálných tónů, zdánlivě se do celku nehodících. Ve spojení s lyrickými Rilkeho básněmi však tvoří působivou mozaiku, zvláště když si uvědomíme, že se jedná o ojedinělé čistě vokální dílo tohoto autora. Na konci koncertu pohladíme duši francouzskými šansony, nejprve Milenci (Les Amants) od Jacquesa Brela a poté úpravami od Josepha Kosmy. Joseph Kosma je znám spíše jako autor scénické a filmové hudby, ovšem dnes večer se představí jako autor zhudebnění básní Jacquese Préverta. Komické a současně tragické básně (o sněhulákovi, který roztaje u kamen nebo vrabčákovi, kterého zakousne kočka) Kosma zhudebnil s lehkostí a nadsázkou.

Text: Ensemble Frizzante

Vokální kvintet Ensemble Frizzante má za cíl objevovat zapomenuté skladby a nevšední propojení lidského hlasu s hudebními nástroji. Vznikl v roce 2015 jako soubor profesionálních zpěváků z předních brněnských sborů (Sbor opery Národního divadla v Brně, Český filharmonický sbor Brno a další).

Účinkují:

Eva Daňhelová - soprán
Vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a současně se soukromě věnovala studiu zpěvu (Natália Romanová - Achaladze). Od roku 1999 spolupracovala s Českým filharmonickým sborem Brno (sbormistr Petr Fiala), kde působila jako sólistka sboru. Od roku 2014 je členkou sboru opery Národního divadla Brno.
Věnuje se převážně koncertní činnosti u nás i v zahraničí. Koncertovala na prestižních mezinárodních hudebních festivalech v několika evropských zemích. Spolupracovala s výraznými osobnostmi hudební scény a s významnými orchestry. Podílela se jako sólistka na natáčení CD "Klenoty českých vánoc" (ARCO DIVA, 2002).
Veronika Slavíčková - alt, mezzosoprán
Rozená Brňačka nabírala prvotní zkušenosti a celoživotní lásku ke sborovému a ansámblovému zpěvu v Kantiléně - Sbor dětí a mládeže Státní filharmonie Brno, kde působila do roku 1997. Od roku 1998 byla členkou brněnského smíšeného sboru Ars Brunensis Chorus, kde pod vedením sbormistra Romana Válka, později Dana Kalouska, prohlubovala své zkušenosti v barokní interpretaci, ale i v moderní hudbě. V roce 2007 se stala členkou Českého filharmonického sboru Brno a působí zde dodnes. Souběžně spolupracuje s dalšími vokálními tělesy jako The Czech Ensemble Baroque, Musica da Camera Brno, Vox Iuvenalis a další. Je zakládající členkou Ensemble Frizzante.
Petr Pytlík - tenor, kontraalt
Sborovému a ansámblovému zpěvu se začal věnovat již v dětských letech a tato vášeň mu zůstala dodnes. Zpívat se naučil v dětském sboru Jitro a v chlapeckém sboru Boni Pueri, v roce 2002 spolu s kamarády z Boni Pueri založili mužský soubor Gentlemen Singers, dále působil v kapele The Happy Hour, v operním souboru Opera Diversa a v neposlední řadě v Českém filharmonickém sboru Brno. V současnosti je členem tenorové skupiny sboru opery Národního divadla v Brně, přičemž pravidelně spolupracuje s dalšími soubory a sbory. V roce 2015 s přáteli spoluzaložil Ensemble Frizzante, který mu poskytuje příležitost objevovat dosud nepoznaná zákoutí vokálního repertoáru. Těžištěm jeho zájmu je francouzská hudba 20. a 21. století. Vedle hudby se profesionálně věnuje překladatelství.
Antonín Libicher - tenor
Sborovému zpěvu se věnuje již od svých gymnaziálních let. Bohaté pěvecké zkušenosti uplatnil na pedagogické fakultě MU, kde od roku 2000 navštěvoval sbor Gaudeamus. Antonín Libicher se posléze stal i druhým sbormistrem tohoto sboru, řídil dělené zkoušky a pronikl tak do sbormistrovské práce. Současně navštěvoval lekce zpěvu vedené Vladimírem Richterem. Později studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na Ústavu hudební vědy, kde byl členem několika dalších souborů a pěveckých sborů, např. Collegium musicum, smíšeného pěveckého sboru Rastislav Blansko, s tímto tělesem spolupracoval i jako korepetitor a vypomáhal nárazově v dalších uskupeních. Působí rovněž jako klavírista v několika kapelách. V současné době působí v tenorové skupině Českého filharmonického sboru Brno.
Martin Kotulan - bas
Od roku 1995 je členem sboru opery Národního divadla Brno. Se zpěvem začal v Pěveckém sdružení Foerster (později Český filharmonický sbor). Studiu zpěvu se věnoval soukromě. Od roku 1989 do roku 2004 byl členem Brněnského akademického sboru. Tam získal zálibu ve staré hudbě, která nasměrovala jeho další pěvecké působení. V letech 2004 - 2011 byl členem Collegia vocale 1704, spolupracuje se soubory staré hudby. Spolupracuje také při natáčení a provádění scénické hudby. V letech 1997 - 2013 byl uměleckým vedoucím vokálního souboru Da Capo Ensemble.

zdroj: Roman Janků Management - Ensemble Frizzante (zkráceno)

Je rovněž populární filmovou (Štěstí /2005/, Taková normální rodinka /2008/, Román pro muže /2010/) a zejména televizní herečkou (seriály výběr: Ordinace v růžové zahradě /2005/, Cirkus Bukowsky /2013/, Přístav /2015/). Často i dabuje, naposledy diváci její hlas slyšeli v loutkovém snímku Malý pán (2015).

Koncertní síň je zbudována v objektu bývalého kostela sv. Ducha s přilehlým špitálem. Tato stavba patří k nejstarším ve městě. Její počátky spadají do 80. let 13. století. Během uplynulých staletí byl kostel několikrát přestavován a upravován. Kolem poloviny 15. století byl vyzdoben velmi hodnotnou a rozsáhlou uměleckou malbou, na níž ve 27 obrazech předvedl neznámý malíř biblické události, které se dnes řadí mezi unikáty v této oblasti. V období reformace byl kostel používán jako sýpka a hospoda. Dvojí stropy poškodily malby, o čemž svědčí vodorovné světlé pruhy. V 17. století získal kostel novou průčelní fasádu, štít a v lodi dvě barokní okna. Střecha byla osazena věžičkou.
Koncem 19. století přestal být kostel jakkoli využíván a byl prohlášen za zchátralý. Počátkem 20. století byl uzavřen a jenom příležitostně se tam prováděly zcela nezbytné opravy.
Po záchranných pracech a rekonstrukci gotického kostela sv. Ducha a barokního špitálu v průběhu 80. let 20. století zde vznikla koncertní síň. Tato kulturní památka byla veřejnosti zpřístupněna v listopadu 1988 a předána do správy městskému kulturnímu zařízení.

Současnost
Koncertní síň je vybavena kvalitními varhanami krnovské firmy Rieger-Kloss, na jejichž stavbě se podílel ing. Bohumil Plánský, uznávaný odborník v oblasti varhanářství. Pro koncerty slouží také mistrovský klavír značky Petrof. V prostorech bývalého špitálu vzniklo foyer, bufet, šatny pro veřejnost a umělce, klubovna.
Tento kulturní stánek patří právem ke chloubám města Krnova, je obdivován nejen návštěvníky, ale také umělci je řazen mezi nejlepší komorní koncertní sály.
Od otevření koncertní síně v roce 1988 zde vystoupili téměř všichni naši špičkoví umělci z oblasti klasické hudby, kteří sklízí ovace nejen na českých pódiích, ale po celém světě. Posluchačům se představila také řada zahraničních umělců.
Hlavní náplň činnosti koncertní síně tvoří koncerty v rámci cyklu předplatného Kruhu přátel hudby, kde jsou zařazováni špičkoví profesionální umělci. Pravidelně jsou také pořádány vánoční koncerty. Nabídku obohacují koncerty v rámci Krnovských hudebních slavností, které se konají v záři.
Prostory koncerní síně jsou využívány také pro svatební obřady, slavnostní předávání maturitních vysvědčení a závěrečných vysvědčení ZŠ, aukce, besedy a setkání s občany aj.
Součástí koncertní síně je upravené nádvoří se zelení a zvoničkou, na kterém jsou v letních měsících pořádány koncerty.

zdroj: Info Krnov