3.7. Tančírna v Račím údolí
Žofie Vokálková & Zbyňka Šolcová - "Hudba královen"

3. 7. 2018 - Javorník, Tančírna v Račím údolí; 20:00

Žofie Vokálková (flétna) & Zbyňka Šolcová (harfa) - "Hudba královen"

Program:
Anna Boleynová: O Death rock me asleep
Maria Teresia d'Agnesi: Allegro a menuet
Marianne Martinez: Allegro pro harfu
Maria Teresia von Paradise: Sicilliene
Queen Marie Antoinette: Petit Piece
Elisabetta de Gambarinni: Lover, Go and Calm Thy Sighs
Elisabeth Jacquet de la Guerre: Sonate d moll
Madame Brillon: Sonate
Clara Schumann: Mazurka a Toccata pro harfu
Queen Liliuokalanni: Aloha oe
Sylvie Bodorová: Léthé
Zbyňka Šolcová: Láska v dešti
Cécile Chaminade: Concertino 

Projekt "Hudba královen" mapuje a koncertně realizuje hudbu žen skladatelek všech časových období uvedených v historických souvislostech. Autorkou tohoto dlouhodobého projektu (vznikl 2008) je flétnistka Žofie Vokálková, která svůj projekt v komorní podobě představila s velkým úspěchem v New Yorku a festivalech v USA, v Rusku - Petrohradě, Litvě, Německu a na mnoha místech ČR v koncertní komorní řadě ČF a FOK . Některé koncerty v rámci projektu přináší též obohacení o výtvarnou část, módu a šperkařství. Právě umění žen v současné době přináší významné obohacení evropské i světové kultury.  


Žofie Vokálková (flétna) absolvovala v roce 1992 Pražskou konzervatoř ve třídě prof. Františka Malotína, dále pak studovala ve Francii (prof. Ch.Lardé) a absolvovala mistrovské kurzy u Jamese Galwaye. K nejdůležitějším soutěžním oceněním patří 1. cena v mezinárodní soutěži Concertino Praga, 3. cena v mezinárodní soutěži vítězů evropských soutěží Pacem in terris v Německu a v mezinárodní soutěži Pražské jaro získala Cenu hlavního města Prahy. V září roku 2000 získala jako první Evropanka Special Prize v prestižní soutěži Web Concert Hall Competition v New Yorku. Působila jako první flétnistka a solistka orchestrů Virtuosi di Praga a Symfonického orchestru hl.m.Prahy FOK.
Má za sebou řadu koncertních sólových vystoupení s našimi i zahraničními orchestry (Francie, Německo, Řecko, Španělsko, Rakousko, USA, Japonsko, U.A.E, Rusko, Gruzie, Litva ...), je častým hostem významných festivalů (Pražské Jaro, Mitte Europa, Paláce St. Peterburgu...atd).
V roce 2009 byla vybrána prestižní americkou agenturou ConcertArtist k zastupování v USA. V rámci amerických turné již vystoupila např. v Czech Center v New Yorku a na mnoha festivalech v USA. V posledních letech je též vyhledávanou porotkyní národních i mezinárodních soutěží. (Concertino Praga, Soutěž Pražského Jara, Eurovizní soutěži mladých hudebníků spolupořádané Českou televizí, Novohradská flétna....).
V současné době se věnuje rozsáhlému projektu, který mapuje velmi zajímavé téma - tvorbu žen skladatelek. V České republice projekt zazněl v rámci komorní řady České filharmonie, dále byl prezentován na velmi úspěšném turné v USA, Rusku, Německu a Litvě.
V roce 2013 ocenění "Žena regionu Středočeského kraje" pořádané pod záštitou Senátu.
Stala se zakladatelkou unikátního orchestru Queens of Classic.
Žofie Vokálková působila jako pedagog Konzervatoře v Praze a vede pravidelně mistrovské kursy a absolvuje sólová koncertní turné v Evropě, USA a Japonsku. Je pravidelným hostem Adventních koncertů na ČT 1 a dále jsme ji měli možnost vidět v televizních pořadech a dokumentech jako Bez limitu, Terra musica, Sama doma a dalších.....
Na svém kontě má více než desítku sólových a komorních CD.

zdroj: Žofie Vokálková

Zbyňka Šolcová (nar. 1967), absolvovala Pražskou konzervatoř ve třídě české legendy harfové hry prof. Libuše Váchalové. Již jako studentka získala 1. cenu na soutěži komorních souborů v belgickém Neerpeltu v duu s harfenistkou Janou Bouškovou. Komorní a sólové hře se věnuje po celá léta své hudební kariéry. V průběhu let spolupracovala s mnoha významnými interprety a komorními soubory. Její jméno figuruje na titulech mnoha CD, rozhlasových i televizních záznamů u nás i v dalších zemích Evropy. Jako sólistka vystupovala např.ve Francii, Itálii, Monaku, Švédsku, Německu a v USA. Široký záběr a orientace v mnoha hudebních stylech představuje např. působení v Rožmberské kapele až po zkušenosti v populární hudbě ( např.spolupráce s paní Evou Pilarovou, Michaelem Kocábem v projektu Odysseus v a dalšími). Několik let spolupracovala se souborem Gospel Time a Zuzanou Stirskou, podílela se na nahrávce CD.V letech 1992 - 2007 byla členkou Rožmberské kapely, souboru zabývajícího se výhradně gotickou a renesanční hudbou. Zde kromě harfy hrála na řadu dalších historických nástrojů včetne gotické a háčkové harfy. Od roku 2006 sólově koncertuje pro české prezidentské páry při příležitostech státních návštěv, představujících hlavy států, prezidenty a krále.Od roku 2005 je členkou souboru MUSICA DOLCE VITA s mezzosopranistkou Danielou Demuthovou a Žofií Vokálkovou.Zbyňka Šolcová se také věnuje psaní poezie (sbírka "City a pocity", 2005 nakl. Pragoline), dále i hudební kompozici. Skládá hudbu pro harfu, případně pro sólový nástroj s doprovodem harfy (např. skladba Snění pro housle a harfu, věnovaná houslovému virtuosovi Jaroslavu Svěcenému, se kterým také příležitostně vystupuje).

zdroj: Zbyňka Šolcová


Dříve jedna z nejkrásnějších staveb v okolí Javorníku. Tančírna a restaurace se sálem, postavená v secesním stylu, patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí. Oblíbené byly pěší procházky z Javorníku, přes Jánský vrch, Čertovy kazatelny, hrad Rychleby a zpět do Račího Údolí, nebo z Nových Vilémovic do Račího Údolí přes Červený Důl. Před válkou se zde o sobotách konaly zábavy, o nedělích čaje s hudbou.
Okolí malebného místa zkrášloval parčík se skalkami, rododendrony, okrasnými dřevinami a stylovým venkovním posezením. Na místě pozdější Tančírny stála koncem 19. století dřevěná parní pila, která patřila vratislavskému biskupství. V blízkosti se nacházela malá pekárna s prádelnou u Račího potoka a naproti obytný úřední domek rovněž patřící vratislavskému biskupství. Na tomtéž místě na začátku 20. století vznikla vlevo od silnice na místě pily tančírna s restaurací a hostinskými místnostmi, vpravo byl obytný úřední dům adaptován na restaurační a hostinský objekt.
Po jeho pravé straně byl postaven dům podkoního a stáj pro koně, dnešní hájovna; bývalá pekárna s prádelnou byla v roce 1906 přestavěna na malý lokál zvaný "Jägerstube" ("Myslivecká jizba"). Všechny popsané budovy byly provozně propojené.
Zde je třeba podotknout, že celkově v Račím Údolí stálo asi pět výčepních či restauračních zařízení: kromě zmíněných tří ještě tzv. "Waldhaus" s šenkem a penzionem, který od roku 1913 provozoval Franz Winkler, a tzv. "Haus Isolde", výletní restaurace s možností ubytování a tanečních zábav, dnešní budova tábora. Není tedy divu, že dolní část údolí žila bohatým společenským životem a byla oblíbeným výletním a turistickým cílem. Secesní Tančírnu sloužící jako restaurace, taneční sál a penzion (prameny označují její sloh i jako švýcarský) nechal postavit vratislavský biskup kardinál Georg (Jiří) Kopp v letech 1906-1907, a to na místě již zmíněné zbourané parní pily. Podle kardinála Koppa (1887- 1914), který je u nás znám i tím, že založil vidnavský kněžský seminář, získala Tančírna i své jméno - Georgshalle. Koncesi na restaurační a výčepní živnost získalo biskupství 17. prosince 1906. Zděné přízemí se samostatným vchodem bylo rozděleno na dvě hlavní části, další dvě místnosti se nacházely v přístavbě. V severní části přízemí (tedy směrem k Javorníku) byla umístěna velká kuchyň, výčep a přípravní místnost. V jižní části se nacházela zásobní komora (špajz) a dvě obytné místnosti. Nebylo zapomenuto ani na sociální zařízení a dokonce na výtah, kterým se jídlo a pití dopravovalo nahoru do sálu. Vnější schody (dnes rozbité) vedly k samotnému přes 20 metrů dlouhému lokálu a tanečnímu sálu, který byl zbudován celý ze dřeva a skla. Sál byl obklopen dřevěnou verandou, obložení bylo barevně lakované, dřevěné trámky byly zdobeny plastickými ornamenty (zejména vinnou révou) a nejkrásnější částí Tančírny byly barevné vitráže, v modrém a zeleném tónu, složené v secesním kánonu. Celá budova byla elektrifikována.
Stav Tančírny byl do roku 2015 neradostný, budova byla ve velmi špatném stavu a bez okamžité pomoci by další roky nevydržela. V minulých letech se ovšem novým majitelem stala obec Bernartice, která se v rámci svých možností aktivně snažila o její záchranu. V září roku 2009 byl vypracován projekt na rekonstrukci Tančírny, jehož součástí bylo i obnovení původního zadního traktu s úmyslem vytvořit víceúčelový objekt s bezbariérovým přístupem. Po 5 pokusech o získání dotace na opravu, byla 6. žádost úspěšná. Na podzim roku 2014 se mohlo začít s rekonstrukcí.

zdroj: Tančírna v Račím údolí