6.7. Bruntál - zámek
Jana Boušková - Královský koncert

6. 7. 2018 - Bruntál, Zámek (Zámecké nám.); 20:00

Jana Boušková (harfa) - "Královský koncert"

Program:
Josef Suk: Letní dojmy, op. 22b (V poledne, Hra dětí, Večerní nálada)
Antonín Dvořák: Suita A Dur "Americká: op. 98
(Moderato, Molto vivace, Allegretto, Andante, Allegro)
***

Bedřich Smetana / Hanuš Trneček, úprava Jana Boušková: Vyšehrad
Bedřich Smetana / Hanuš Trneček: Fantazie Vltava
Bedřich Smetana / úprava Jana Boušková: Šárka

Vstupné: 170,-Kč

s kartou Klubu přátel Klasika Viva 150,-Kč


Jana Boušková se díky výrazným uměleckým úspěchům rychle stala velmi žádanou harfistkou vystupující na renomovaných světových pódiích nejen sólově, ale i komorně s takovými interprety, jako Maxim Vengerov, Jurij Bashmet, Patrick Gallois, Jiří Bárta, Christian Tetzlaff, Sharon Kam, či již zmíněný Mstislav Rostropovič.
Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze a Ostravskou univerzitu ve třídě profesorky Libuše Váchalové. Ve studiu posléze pokračovala na renomované Indiana University u profesorky Susann McDonald. Jana Boušková je zatím jedinou harfistkou České republiky, která vyhrála světově nejvýznamnější a nejuznávanější harfovou soutěž. Toto vítězství si přivezla v roce 1992 z USA a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné renomované světové soutěži s největší historickou tradicí, kde společně s nejvyšším oceněním drží též i prvenství jediné české harfistky, která byla do této významné soutěže pozvána. Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Za mimořádné koncertní úspěchy a přínos v rozvoji hry na harfu získala ocenění ve Švýcarsku, a také se stala laureátkou festivalu Juventus ve Francii. V Čechách získala cenu Talent roku 96´ a jako jedna z deseti nejvýznamnějších žen České republiky, a první interpretka z klasické hudby vůbec, byla vyznamenána cenou "Lady Pro", která jí byla předána za přítomnosti prezidenta republiky prof. Václava Klause na Pražském hradě.
Jana Boušková vystupuje pravidelně sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích a festivalech. Mezi nejvýznamnější bezpochyby patří její sólové recitály v Alice Tully Hall - Lincoln Center (New York), v Theatre Châtelet v Paříži, ve vídeňském Musikvereinu, na festivalu Pražské jaro a Berliner Festtage; účinkování na Galakoncertu pořádaném k 50. narozeninám Jurije Bashmeta v Moskvě, na kterém se představilo mnoho dalších významných světových umělců; velké turné po Izraeli a Evropě společně s houslistou Maximem Vengerovem, s kterým mimo jiné uvedla také premiéru skladby "Maximum" Benjamina Yusupova pro čtyři sólové nástroje a orchestr; komorní spolupráce s mnoha vynikajícími interprety na festivalu Spannungen v Německu, Parry Sound v Ontariu, Festival des Lauréats Juventus Cambrai nebo Elba Isola Musicale d´Europa, v Théâtre de la Ville společně flétnisty Emmanuelem Pahudem a Mathieu Defourem a harfistkou Marie-Pierre Langlamet, nebo velká německá turné s flétnistou Patrickem Gallois. Jako sólistka orchestrů (např. České filharmonie, Pražské komorní filharmonie, Chicago Sinfonietty, Amsterdam Sinfonietty, Israel Philharmonic Orchestra, MDR Symphonieorchester Leipzig či Tokyo Chamber Orchestra) vystoupila v sálech Carnegie Hall v New Yorku, Berlínské a Kolínské filharmonie, Suntory Hall v Tokiu, v Gewandhausu v Lipsku, v Symphony Center v Chicagu, Concertgebouw v Amsterdamu, pražském Rudolfinu a mnohých dalších.
Mimo sólové činnosti se Jana Boušková věnuje pedagogické dráze a současně vyučuje na Královské konzervatoři v Bruselu a je docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2005 je též sóloharfistkou České filharmonie. Jana Boušková je pravidelně zvána k účinkování na světových harfových kongresech a sympoziích včetně Mezinárodní harfové soutěže v USA, Francii či Izraeli, stejně tak i jako pedagog k vedení řady mistrovských kurzů po celém světě. Je zvána též k pedagogické činnosti na prestižních školách včetně Indiana University v USA nebo Haute Ecole de Musique v Ženevě. V roce 1999 byla uměleckou ředitelkou VII. světového harfového kongresu v Praze. Od roku 2000 je členem Umělecké rady Akademie múzických umění a též České filharmonie.
Jana Boušková nahrála přes dvě desítky CD pro domácí i zahraniční firmy, natáčí pro rozhlasové a televizní společnosti. V roce 2004 vydala společnost EMI nahrávku z jejího koncertu na Festivalu "Spannungen". Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. Mezi světové premiéry patří mimo jiné již zmíněná Sonata pro cello a harfu od Ravi Shankara; Koncert pro flétnu, housle, violu, harfu a orchestr Benjamina Yusupova s houslistou Maximem Vengerovem, Koncert pro dvě harfy Jana F. Fischera s Isabelle Moretti premiérovaného na Sedmém světovém harfovém kongresu v Praze v roce 1999, Koncert pro sólo harfu "Praharphona" od Kryštofa Mařatky s premiérou v německém Kielu, Sólový harfový koncert Lukáše Sommera, Jazz koncert pro flétnu a harfu Emila Viklického a mnoho dalších sólových a komorních děl. Jana Boušková hraje na nástroj americké firmy Lyon & Healy, který získala za vítězství v USA International Harp Competition v roce 1992 a je rovněž oficiální tváří této prestižní společnosti.

zdroj: web Jana Boušková

Zámek Bruntál netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží je nejvýznamnější kulturní památkou celého regionu. Jeho dnešní podoba je výslednicí pět století probíhajícího historického a stavebního vývoje, v jehož průběhu byl původně pozdněgotický hrad renesančně přebudován a rozšířen, na sklonku 18. století barokně přestavěn a v 19. a počátkem 20. století dále upravován.
Nejhodnotnější interiéry zámku jsou zpřístupněny veřejnosti: zámeckou expozici tvoří kaple v přízemí a sály 1. patra zámku, zdobené rokokovými nástěnnými malbami mimořádné kulturní hodnoty a vybavené původním mobiliářem z 18. až počátku 20. století. Pozoruhodná je i zámecká galerie s díly italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16. - 18. století ze sbírek velmistrů Řádu německých rytířů.
V sálech nejstarší části zámku, tzv. Starého paláce ve zvýšeném přízemí západního křídla zámku , je instalována expozice o přírodě Bruntálska (z důvodů komplexní rekonstrukce do listopadu 2007 pro veřejnost uzavřena) a expozice řemesel a živností bruntálského regionu.
Další původně hospodářské prostory a bývalé konírny v přízemí zámku jsou využívány jako výstavní prostory k pořádání výstav.
Z průjezdu hlavního vchodu zámku je přístupná vstupní historická expozice a prodejna vstupenek a suvenýrů.
Zámek obklopuje rozsáhlý park s objektem salla tereny, zbytky městských hradeb s baštami a jezírkem. Reprezentační sály zámecké expozice jsou využívány ke konání koncertů, divadelních představení, svatebních obřadů a jiných kulturních a společenských počinů; další kulturní a společenské akce jsou pořádány i na zámeckém nádvoří a v parku.
Zámek je rovněž sídlem regionálního Muzea v Bruntále, které zde má odborná pracoviště, muzejní knihovnu a fotooddělení s fotoarchivem.
Zámek je národní kulturní památka r.č. 45628/8-11.

zdroj: Zámek Bruntál